FSS MU
Výzkum >> Rodina a reprodukční procesy >>

Rodina a stratifikační proces

doc. PhDr. Martin Kreidl, M.A., Ph.D.

Od dob pionýrského díla American Occupational Structure Blaua a Duncana (1967) patří struktura rodiny původu mezi základní prediktory privilegií, kterých jsou děti schopny dosáhnout (jejich školního prospěchu, kognitivního vývoje, dosaženého vzdělání, postavení v zaměstnání, příjmu, zdraví…). V době Blau s Duncanem stačilo analyticky rozlišit „úplné“ a „neúplné“ rodiny pomocí jednoduché indikátorové proměnné. V posledních dekádách se nicméně změnil výskyt, podoba a příčiny existence „neúplných“ rodin a to jak v USA, tak v jiných zemích, ČR nevyjímaje. Přesto se ale stále většina sociologů spokojuje s tím, že na pravou stranu svých regresních modelů přidá jednoduchou dichotomickou proměnnou v aditivní formě rozlišující „úplná“ a „neúplná“ rodinná uspořádání. Domnívám se, že je tato praxe ve stratifikačním výzkumu nadále neudržitelná. Proto chci:

  1. Provést meta-analýzu existujících analytických postupů v této oblasti (analýza bude založena na časopisecké produkci poslední dekády)
  2. Provést vlastní analýzu na kvantitativních datech z ČR (a případně dalších zemí), která by ukázala
  1. Zda (a jak) se liší stratifikační důsledky různých forem „neúplných rodin“ (např. v závislosti na tom, jak „neúplná rodina vznikla, a jak dlouho trvá)
  2. Zda (a jak) se měnil efekt proměnné „struktura rodiny původu“ na další stratifikační proměnné (vzdělání, zaměstnání, příjem, zdraví).
  3. Zda existují (a jaká je jejich povaha) interakce mezi „strukturou rodiny původu“ a dalšími proměnnými, které měří rodinné zdroje (vzdělání, zaměstnání rodičů atp.)
  4. Zda se v důsledku výše uvedených (hypotetických) změn mění celkový rozsah statkové mezigenerační reprodukce ve společnosti.

První úlohu budu řešit pomocí klasických nástrojů pro meta-analýzu. Další úlohy na základě statistické analýzy dostupných kvantitativních dat. Úloha 2d) bude mimo to vyžadovat aplikaci datových simulací.


Creative commons