FSS MU
Výzkum >> Rodina a reprodukční procesy >>

Odkládané mateřství: životní dráhy a reprodukční strategie pozdních prvorodiček

Mgr. Michaela Bartošová

Rozhodování žen stát se matkou a načasování prvního porodu se výrazně podílejí na celkové schopnosti reprodukce dané společnosti, ovlivňují strukturu pracovního trhu, mobilitu a mezigenerační vztahy. Od roku 1992 se v ČR postupně zvedá průměrný věk žen při narození prvního dítěte (na 26,3 let v roce 2004) a v této souvislosti se zvyšuje počet prvorodiček ve starších věkových kategoriích. Odkládání mateřství do pozdějšího věku ženy má vliv nejen na budoucí strukturu společnosti, ale mění také životní dráhy žen a mužů. Výzkumný projekt zaměřený na odkládané mateřství chce uchopit tento fenomén ve výpovědích pozdních prvorodiček a poznat procesy, které se podílejí na jeho vzniku. K hlavním výzkumným otázkám patří: Jaké jsou životní dráhy a reprodukční strategie pozdních prvorodiček?, Jakou roli hrálo nerealizované mateřství v životě těchto žen ve vztahu k jejich partnerským vztahům a profesní kariéře?, Jak se do jejich života promítla změna a transformační dění v české společnosti po roce 1989?, Jaké faktory byly v jejich rozhodování o mateřství klíčové?, Vnímají tyto ženy své mateřství jako pozdní?, Jakým obsahem tuto kategorii naplňují?, Jak je tento obsah vázán k ostatním sférám jejich života?, Vede jejich mateřství k nějaké specifické formě exkluze? Výzkum využije kvalitativní (nestandardizované rozhovory) i kvantitativní techniky (sekundární analýza dat z vitálních statistik ČSÚ). Výzkumnou populací budou matky, které při narození prvního dítěte dosáhly věku 31-cca 40 let.


Creative commons